Včelí vosk vzniká metabolickou přeměnou medu a pylu ve voskových žlázách mladých včel. Tyto žlázy se nacházejí na zadečku. Vzniklé šupinky vosku včely sbírají nožkami a kusadly zpracovávají, aby jej mohly použít ke stavbě díla – šestibokých buněk do kterých bude matka klást plod, nebo poslouží coby zásobárna medu a pylu. Takto nově vystavěné dílo se nazývá panenská souš – ještě v ní nebyl vychován plod. Po každé vylíhlé včele zůstané v buňce obal kukly – tzv. košilka. Počet košilek určuje barvu plástve. Velmi tmavé plástve je potřeba vyřadit z používání. Obměna starého díla se provádí z hygienických důvodů, ale také proto že s každou další košilkou se zmenšuje velikost buňky a rodí se čím dál menší včely.
Včelí vosk nachází široké využití, např. v potravinách, lécích, kosmetice, dřevoprůmyslu, atd.
